Yari-ga-take 槍ヶ岳


Yari-ga-take je pata nejvyssi japonska hora a taky jedna z nejhezcich. Loni jsme k ni kvuli tajfunu nedosli (vice o Severnich Alpach tady). Letos jsme meli vetsi stesti a pocasi nam pralo. I kdyz i na tajfun nakonec doslo. Nastesti se pevnine priblizil, az kdyz jsme byli zpatky doma a ted to vypada, ze se Japonsku vicemene vyhne. Zvazuju, ze bych mela zacit hlasit svuj pobyt na horach mistnimu meteorologickemu ustavu. Zda se, ze tajfuny pritahuju.

Jezirko u chaty Kagamidaira sanšó, Yari-ga-take je v mracich.


Zvolili jsme mene tradicni cestu z Šinhodaka onsenu na hreben s prespanim v chate Kagamidaira sanšó a potom ze severu po hrebeni k Yari. Takze jsme od zacatku vystupu meli horu pred sebou a uzili si vyhledy na severni cast pohori.

Vrchol Yari-ga-take.


Yari-ga-take meri 3180 metru a je to velmi popularni hora. Pokud chcete v sezone vylezt na vrchol, musite si vystat frontu. Anebo pockat, jako jsme to udelali my. K chate Yari-ga-take-sanšó v 3060 metrech jsme dorazili kolem 1 hod. Jenze rada cekajicich lidi se behem odpoledne nezmensovala, spis naopak. Navic vrchol hory zmizel v mracich. Rozhodli jsme se, ze vystup nechame na druhy den. Dali jsme si vrcholove pivo, umyli se, vyndala jsem si cocky a cekali jsme na veceri. Hodinu pred veceri se mraky najednou rozestoupily a ukazala se modra obloha. Takze jsme poprosili o posunuti vecere na pozdejsi hodinu a behem chvilky vylezli na skoro prazdnou horu. Nahore jsme si vychutnali pocit vitezstvi z toho, ze se nam to konecne povedlo. Pri slezani se vrchol zase zahalil do mraku. Meli jsme docela stesti.

Vrchol byl dobyt

Yari-ga-take sanšó, pry se do ni vejde 650 lidi.

Prodlouzeny vikend byl moc povedeny. Krasne hory, slunecne pocasi, zajimava tura. Vychod slunce pred chatou s horami u nohou a snidani s vyhledem az na Fuji radime mezi jedny z nejhezcich zazitku v Japonsku. Uz se tesime na srpnovou dovolenou v Jiznich Alpach.

Vlevo na obzoru Fuji-san.

Severni cast hor.

Yari-ga-take z jihu.

Pohled na hory z Kamikoči., coz je neco jako mistni Spindleruv Mlyn.

Komentáře

  1. Anonymní16. srpna 2011 v 21:33

    Krasne fotecky, jen ta spolecna i s Milosem, vypada jako fotomontaz :-) tak nevim :-)))))

    Lucka

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní18. srpna 2011 v 16:01

    Mila se ti zda pridanej ve fotoshopu? je to bezva, ze muzeme chodit po horach spolecne, ikdyz ted naposled s nama nebyl a zrovna jsme tam potkali takovou sympatickou japonskou "vyletnici", skoda :-)
    ahoj tom

    OdpovědětVymazat
  3. Lenka18. srpna 2011 v 18:46

    Ahoj Luci, vzhledem k mym schopnostem prace s PH je neco takoveho dost nepravdepodobne. Ale mas pravdu, ze ta modra obloha byla jen na chvili.

    OdpovědětVymazat
  4. NsesuZbio-ne31. května 2022 v 5:17

    NsesuZbio-ne Katty Pogadadanda click
    pasekingter

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Čankonabe

Obrázek
Nabe znamena japonsky kotlik a taky jidlo, ktere se v kotliku pripravuje. Existuje spousta druhu nabe, ale vsechny maji spolecne to, ze se pripravuji ve velikem kotliku, ktery stoji uprostred stolu (k tomuto ucelu se daji poridit velice sikovne plynove varice ) a kazdy si sam nabira, co ma rad. Tenhle zpusob jidla je zde velmi popularni, protoze sdileni jednoho jidla posiluje spolecenske vazby, na coz si Japonci potrpi. Cankonabe je jidlo zapasniku sumo. Krome zeleniny obsahuje taky hodne masa, ryb a morskych potvor, ktere se vari v polevce, jejiz presne slozeni je tajne. Kazda restaurace ma svuj vlastni recept. A taky je to oblibene zimni jidlo. Restaurace podavajici cankonabe obvykle vlastni byvali zapasnici. Ten, ktery vlastnil podnik, ve kterem jsme byli my, byl prekvapive drobny a hubeny, ale nabe varil vyborne. Kdyz se vylovi a sni obsah kotliku, nasleduje nasup s nudlemi a v tomto pripade rybimi knedlicky a uplne nakonec se ve zbytku vyvaru povari ryze. Davka pro pet lidi mozna
Další informace

Ukai - rybolov pomoci kormoranu

Obrázek
Lov ryb pomoci kormoranu ma v Japonsku dlouhou tradici (uvadi se 1300 let). Tohoto umeni si vazi natolik, ze mistry, kteri ho provozuji, zamestnava primo japonsky cisar a povolani se deti z otce na syna. Mistr v tradicnim odevu Kormorani jsou vycviceni k lovu jednoho druhu sladkovodnich ryb, ktery se japonsky jmenuje Aju (sladka ryba). Pry je moc dobra, jenze taky hodne draha, proto jsme ji neochutnali. Ryby priplouvaji v kvetnu a behem leta vyrostou, takze nejlepsi obdobi pro lov je zari a rijen. Lovi sest clunu najednou. V kazdem jsou tri lidi, mistr a dva pomocnici, jeden z nich ridi lod, druhy je po ruce mistrovi. R yby, ktere zmate svetlo z ohne na pridi lodi, nazenou na melcinu a pri tom je lovi. Jeden rybar drzi najednou az dvanact kormoranu. Kormorani jsou uvazani ve specialnim postroji, kdyz ptak chyti rybu, rybar zatahne za snuru, utahne smycku kolem kormoranova krku, tim ho pridusi a ptakovi nezbyde nic jineho, nez priplout ke clunu a rybu pustit. Pokud chytil malou rybu,
Další informace

Inujama

Obrázek
Mestecko Inujama lezi na predmesti Nagoje a je to nejvetsi mistni atrakce. Nachazi se zde nejstarsi japonsky hrad, ktery se dochoval do soucasnosti. Byl postaven zacatkem sestnacteho stoleti. Je sice pomerne maly, ale moc pekny. Navic se v podhradi zachovaly ulice s puvodnimi kupeckymi domy a rezidencemi samuraju. Spolu s nekolika svatynemi a chramy vytvareji temer dokonaly dojem stareho hradniho mesta. Vyhled byl krasny, ale vzhledem k vysce zabradli, jen pro statecne. Vez zevnitr . Jako spravni chrudimaci jsme nemohli vynechat muzeum s loutkami. Dalsi mistni zajimavosti je zahrada Uraku-en s nekolika cajovymi domky z nichz nejvzacnejsi se jmenuje Jo-an a je to pry jeden z nejlepsich v zemi. Zahrada je, jak uz to byva v Japonsku zvykem, moc krasna. Stylove jsme si zde vypili salek zeleneho caje a vychutnali si uklidnujici pohled na dokonale rozmistnene a zastrizene keriky a ani nam nevadilo, ze prsi. Jo-an je nejvzacnejsi z nekolika mistnich cajovych domku .
Další informace