KOKOBLOG

Sobota 6. srpna V sobotu zacal svatebni maraton. V Cine je pry normalni delat 2 svatby, jednu pro rodinu zenicha a druhou pro rodinu nevesty. Protoze Kang ma rozvedene rodice, cekala ji jeste dalsi svatba u otce v jejim rodnem meste. To vse behem 4 dnu a s cinskymi vzdalenostmi. Docela jsem ji litovala. Sobotni svatba v Pekingu byla pro Kang nejdulezitejsi. Nastesti pro me se ukazalo, ze jeji rodina i kamaradi jsou pomerne vzdelani a rada lidi mluvila anglicky, takze jsem se tam necitila az tak moc divne. Naopak, vsichni na me byli velmi hodni a mili a starali se o me. Cela zalezitost probehla ve stejne restauraci jako patecni obed. Obrad byl smesi cinskych a zapadnich zvyku. Cetly se sliby, vymenovaly prstynky, hazela se kytka, rodina se zadala o svoleni. To vse v kycovite zdobenem salu za doprovodu preslazene hudby. No mozna, ze nejedne ceske neveste by se takova svatba libila. Ja jsem se spis tesila na hostinu a ta predcila me ocekavani. Po skonceni hostiny js...

Zacatkem srpna jsem na pozvani Kang odjela na tyden do Pekingu. Protoze zaostavam ve zpracovavani nasich zazitku do publikovatelne podoby, rozhodla jsem se nejdriv zverejnit sve zapisky a vice fotek pridam casem. Hrozi totiz, ze nez se k nim dostanu, vsechno zapomenu. Coz by byla skoda, protoze to byl tyden plny zazitku. Utery 2. srpna Jeden z prvnich dotazu po te, co me Kang vyzvedla na letisti byl: "Chces jist kachnu nebo skopove?". Rozhodla jsem se pro druhe jmenovane a tak jsem vyzkousela cinskou verzi nabe . Vysledkem bylo, ze jsem uz hodinu po prijezdu byla prejedena a tento stav me po cely tyden neopustil. Odpoledne jsme stravily prochazenim kolem jezer v centru mesta a nasavanim atmosfery. Jedna z opravenych ulic v centru mesta. A taky jsem poprve vyzkousela pekingske metro, ktere je mnohem levnejsi nez sanghajske a stoji jen 2 CNY. Je to proto, ze strana, vyssi cenu nedovolila. Maminka Kang bydli na severu mesta v pomerne peknem a velkem byte...

Cina je velmi zajimava zeme a zanechala v nas spoustu dojmu. Shrnuto do jednoho slova je proste obrovska. I kdyz nekdy to s tou velikosti trochu prehaneji a ze vseho jsme citili snahu zaujmout a v modernich ctvrtich velkych mest ukazat svetu, jak jsou bohati a rozvinuti. Hodne to bylo znat v Sanghaji. Ale i pres velikou snahu, se jim to stejne moc nedari. Sami Cinani moc nehledi na puvod a originalitu staveb. Hlavne, ze je vsechno velke, barevne a zdobene. Ve skutecnosti, je samotne ani moc puvodni pamatky nezajimaji. Bohuzel si toho hodne ponicili pri kulturni revoluci a pak ne moc citlive zrekunstruovali. Moc dobre na nas bohuzel nezapusobili Cinani a az na jednu vyjimku, o ktere se zminim pozdeji, jsme se nesetkali s nikym, kdo by v nas vyvolal dobry dojmem. Mozna to bylo tim, ze jsme zvykli na mile, ochotne a usmevave Japonce. Ale spis bych rekla, ze takovi proste jsou. Nekdy mi pripominali Cechy. Ze by komunismus dokazal takhle zmenit mysleni lidi? Anebo to maji v sobe?...