KOKOBLOG

Tak se opet po dlouhe dobe hlasime. Zacala jsem chodit do skoly a tak mam mnohem min casu. Od zacatku kvetna se poradne oteplilo a pokud zrovna neprsi, teploty bezne presahuji 30 stupnu, takze zacinam trpet. Nevim, co budu delat v srpnu, asi se budu zdrzovat pouze v klimatizovanych nakupnich centrech. Dneska jsme planovali vyrazit na plaz, ale bohuzel cely den proprsel a nikam jsme nejeli. Ze by uz zacatek obdobi destu? Fotky jsou z parku, skrz ktery chodim do skoly a je to takovy zavan Evropy uprostred Japonska. Kvalita fotek neni nic moc, ale odpovida memu stylu foceni, kdy v jedne ruce trimam kelimek s kafem, pres druhou mam prehozenou tasku s ucenim a drzim v ni kompakt a hrozne specham, protoze jdu pozde. Tolik ruzi na jednom miste jsem nikdy nevidela. Spousta barev, tvaru a krasne voni. Spousta zelvicek Kosatce uz taky zacinaji kvest O skole jsem tu zatim nic nepsala, chodim tam necely mesic a je to docela mazec. Trikrat tydne od 9 do 13 hodin, kazdy den probe

Posledni den naseho vyletu jsme zamirili na jih mesta. Nejd rive do svatyne Fushimi-Inari, ktera je znama stovkami cervenych torii, ktere vytvari tunely. Tato sintoisticka svatyne byla zalozena v 8 . stoleti a zasvecena bohum, kteri prinasi dobrou ur odu. Dnes tito bozi prinasi hlavne stesti v podnikani. Mezi Japonci je velice popularni, jak jsme se mohli presvedcit pri vychazce komplexem, ktery tvori pet vetsich svatyni a desitky malych roztrousenych v lese na uboci kopce. Nakonec jsme vyrazili do mesta Uji kousek od Kjota, kde po staleti stoji dulezity most spojujici Kjoto s Narou. Na brehu reky v krasnem udoli se nachazi chram Byodo-in. Jedna se o jedinou stavbu v Kyotu, ktera se dochovala z vyse zmineneho obdobi Heian. Budova a jeji okoli ma predstavovat Budhuv nebesky palac, tak muzete posoudit, jak se vam japonske nebe libi. O vyznamu mista vypovida fakt, ze ho muzete najit na 10ti jenove minci . Sin fenixu pochazi z roku 1053 a je jedinou puvodni stavbou, kte

Na druhy den bylo naplanovano prozkoumani chramu Nanzenji. Coz je zen budhisticky chram, ktery se mi velice libi, ale nikdy nam na nej nezbyde dost casu. Teto povesti chram dostal, protoze jsme opet nestihli navstivit vsechny chramy, ktere k nemu patri a jejich zahrady. Tak zase priste. Zahrada se jmenuje Toranokowatashi, coz znamena mlady tygr prechazejici reku. Byla vytvorena kolem roku 1600 a je jedna z nejslavnejsich v Kjotu. Potom jsme se premistili do svatyne Shimogamo, kde se zacatkem kvetna kona velka nabozenska slavnost. Jednou z udalosti, ktere tuto slavnost doprovazi, byla prehlidka lukostrelcu, kteri se snazili z beziciho kone trefit sipem do tri tercu umistenych pomerne blizko za sebou. Coz se jim darilo se stridavym uspechem. Presto, ze jsme prisli vcas, tak jsem vyhodnou fotografickou pozici neobhajila. Vytlacila me z ni o hlavu mensi postarsi Japonka (nad schopnostmi japonskych duchodkyn nam obcas zustava rozum stat). Nakonec jsem byla rada, pro

--> Prvni misto, ktere jsme po prijezdu navstivili, je tenhle hrbitov, ktery povazuju za jedno z nejzajimavejsich mist v Kjotu. Coz asi zni divne, ale kdybyste ho videli, tak byste pochopili. Je to obrovske bludiste z nahrobku tahnouci se udolim vedle Kiyomizudera (jeden z nejslavnejsich chramu v Kjotu). Presto zde potkate jen par Japoncu, co se prisli pomodlit a zapalit vonne tycinky. Zacina nenapadne, ale jak stoupate do kopce, udoli se rozsiruje a postupne se pred vami otviraji nove pohledy na pravidelne rozmistene hroby. Na konci projdete zeleznou brankou a razem se ocitnete v davu lidi na jednom z nejrusnejsich mist ve meste. Jeste, ze o tehle oaze klidu nev edi. --> Cestou jsme nara zili na malou nenapadnou svatyni, ve ktere bydli spousta kocek. Asi vam je jasne, co nasledovalo. --> Kiyomizudera jsme protentokrat vynechali, prestoze je to jeden z nasich oblibenych chramu. Dal uz jsme se davu vyhnout nedokazali a pokracovali ulickami, kter