KOKOBLOG

Podzim je moje nejoblibenejsi sezona. Zejmena v Japonsku. Tentokrat jsme si ho naramne uzili a byli jsme na spouste zajimavych mist. Bohuzel, podzim je, spolu s jarem, taky obdobi, kdy mam nejvic prace, takze jsem nemela cas na blog nase zazitky zpracovat. Nektere se snad casem dockaji vlastnich clanku, dalsi aspon shrnu v tomto prispevku. Byla by skoda, aby upadly v zapomneni. Tom byl poprve hrat na golfovem hristi. Vzal ho tam ucitel z jeho "klubu", ktery mu pomaha s treninkem. Tuhle hloupou kocku mi tam Tom vyfotil. Toyota Rock Festival Stejne jako loni jsme si nemohli nechat ujit.   BBQ u jezera Biwa Jezero Biwa je nejvetsi japonske jezero. Lezi v prefekture Siga, coz je od nas kolem 2 hodin jizdy autem. Grilovani zarizoval Julio. Je z Brazilie, takze je jasne, ze stalo za to. Na zebirka grilovana v alobalu nejde zapomenout.  Krome jidla jsme si taky zapadlovali na kajacich (a v kanoji). Zejmena single kajak me moc b...

Letecke dny Letos jsme navstivili dva dny otevrenych dveri na letistich v okoli Nagoje. Byli jsme, stejne jako loni , v Komaki. A v listopadu jsme navstivili leteckou zakladnu v Gifu ve meste Kakamigahara. Dalsi informace tady . Fudzijosida Velmi prijemny listopadovy vikend jsem stravila v prefekture Sizuoka u jezera Yamanakako, kde Rie zorganizovala holcici vikend pro clenky CHiCu. Na programu byl kurz vareni v prirode (mistni specialni vlastnorucne vyrobene nudle jsme ovsem rozvarily), grilovani a nedelni tura na horu Isiwari, ze ktere byl uzasny vyhled na Fudzi. A  na zaver  samozrejme onsen. Vedeli jste, ze nejlepsi vyhled na Fudzi je z parkoviste u Starbucks na dalnicnim odpocivadle Fudzikawa?  Vecere, jedna z nagojskych specialit, nudle Misonikomi. Kdyz jsme zrovna nikde necestovali, poflakovali jsme se v nektere z nasich oblibenych kavaren, pousteli draky a uzivali jsme si prijemne podz...

V cervnu je sice obdobi destu, ale i presto jsme na par vyletu vyrazili. Me oblibene udoli Kiso. Opraveny usek stare cesty Nakasendo. Vice o udoli Kiso a si muzete precist tady . Vetsinu povrchu Japonska tvori hory a proto casto narazime na vodopady. Horu Ryouzen jsme zdolali uz loni. Tentokrat nam prilis nepralo pocasi a neuzili jsme si krasne vyhledy z vrcholu na jezero Biwa. Zato jsem bohatsi o spoustu zazitku s japonskymi pijavicemi, ktere na rozdil od tech ceskych ziji i mimo vodu Staci jim vlhka hlina. Sundala jsem jich ze sebe vic nez by se mi libilo.

Najdete si nejaky vhodny kopec v okoli, treba horu Chausuyama, nejvyssi vrchol v prefekture Aichi a jedte tam 2,5 hodiny autem. Po prijezdu si naplanujte nekolikahodinovy okruh po kopcich. V mirnem desti se vydejte na turu. V ne uz tak mirnem desti vylezte na rozhlednu pod vrcholem a pokochojte se vyhledy. V Cesku nepredstavitelne prudkem desti snezte obed, protoze je poledne. A pak se rozhodnete, ze jste moc promokli a musite se vratit k autu. Na misto, kam jste puvodne chteli dojit pesky, jedte autem ( coz nam tentokrat zas tak moc nevadilo). Zda se, ze mame noveho kamarada. Kam se hrabe Masa a jeho vuz, to se neda srovnat ! Pokochejte se svahy porostlymi jarnimi kvety, kam az oko dohledne. Protoze se potrebujete zahrat, jedte do onsenu, kde muzete stravit dvakrat tolik casu nez obvykle, neni kam spechat. Protoze je jeste brzy na navrat domu, jedte do blizke eko bio kavarny a dejte si vyborny rebarborovy kolac. Po navratu do Nagoje zjistete, ze je moc pozde na navrat domu ...