Kjoto



-->
Na zacatek kvetna pripadaji v Japonsku tri svatky, ktere se, spolu s volnem 29. dubna, oznacuji Golden Week. V tuto dobu se miliony Japoncu vydavaji na cesty a travi sve volno v dopravnich zacpach, preplnenych vlacich a cpanim se v davech lidi v oblibenych turistickych destinacich. Teto zabavy jsme se samozrejme museli zucastnit a vydali se do Kjota, ktere je z Nagoje vzdalene neco pres 2 hodiny jizdy vlakem. Stravili jsme zde tri velmi prijemne dny a volno si moc uzili. Tenhle blog pisu taky proto, ze je to nas denik a vzpominka na Japonsko, proto prispevek o Kjotu bude trochu delsi a podrobnejsi.



-->
S Kyotem se to ma tak. Najdete v nem tolik krasnych mist, pamatek UNESCO, nadhernych staveb a jinych zajimavosti jako malokde jinde na svete a rozhodne nikde jinde v Japonsku. Na druhou stranu je stejne sedive, plne osklivych budov a spousty lidi jako kterekoliv jine velke japonske mesto. Jeho kouzlo se da tu a tam zachytit ve starych zapadlych ulickach, v chramech, kam nemiri davy lidi, v pasazich, kam chodi nakupovat starenky ze sousedstvi. A pokud se pri navsteve soustredite jen na hlavni turisticka lakadla, uvidite sice ty nejkrasnejsi pamatky, ale mozna budete trochu zklamani, protoze takhle jste si to Kjoto nepredstavovali. Je proto lepsi trochu zvolnit a tohle uzasne misto si zkusit uzit. Ja mam nejradsi kdyz pozde odpoledne najdeme nejaky zapadly chram, ktery je pristupny navstevnikum, ale uz v nem skoro nikdo neni. Najdeme si v nem pekne misto, ze ktereho se da pozorovat zahrada. Tam vytahnu knizku a ctu si, nebo jen tak snim s otevrenyma ocima, slunicko prijemne hreje, pohled do zahrady neskutecne uklidnuje a je mi krasne.



-->
Uz jsme zde nekolikrat byli v uplynulych letech, takze vetsinu hlavnich pamatek jsme jiz videli a proto zde jejich fotky nenajdete (zde bych rada odkazala na Stepanuv blog, jehoz prispevek nedavno nekolik nejznamejsich mist ukazoval). Nemeli jsme moc chut mackat se v davu lidi. Chteli jsme si vylet spis uzit, podivat se na mista, ktera se nam v minulosti libila, nebo jsme si o nich rikali, ze az bude vic casu, tak je prozkoumame. A myslim, ze se nam to povedlo. I kdyz tech zajimavych mist, kam se chceme vratit spis pribyva. No aspon uz mame program pro pristi navstevu, kterou planujeme na podzim.


-->

Komentáře

  1. Stevek10. května 2010 v 23:35

    Vystihli jste to uplne presne, takove je Kyoto. Jinak ten stin na te treti fotce vypada skoro jako voda:-).

    OdpovědětVymazat
  2. Krondol11. května 2010 v 1:15

    素敵な街。

    OdpovědětVymazat
  3. Inees11. května 2010 v 4:43

    Uz se tesim na nas Golden Week, zatim stihame Anglii prozkoumavat pres vikendy, ale prece jen to chce nekde pobyt vic nez jedno odpoledne :-)hezke fotecky, prijemna atmosfera.

    OdpovědětVymazat
  4. Lenka11. května 2010 v 21:40

    Dekuji, Luci doufam, ze se nejakeho volna brzy dockate a my zase fotek u Jury na blogu :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Čankonabe

Obrázek
Nabe znamena japonsky kotlik a taky jidlo, ktere se v kotliku pripravuje. Existuje spousta druhu nabe, ale vsechny maji spolecne to, ze se pripravuji ve velikem kotliku, ktery stoji uprostred stolu (k tomuto ucelu se daji poridit velice sikovne plynove varice ) a kazdy si sam nabira, co ma rad. Tenhle zpusob jidla je zde velmi popularni, protoze sdileni jednoho jidla posiluje spolecenske vazby, na coz si Japonci potrpi. Cankonabe je jidlo zapasniku sumo. Krome zeleniny obsahuje taky hodne masa, ryb a morskych potvor, ktere se vari v polevce, jejiz presne slozeni je tajne. Kazda restaurace ma svuj vlastni recept. A taky je to oblibene zimni jidlo. Restaurace podavajici cankonabe obvykle vlastni byvali zapasnici. Ten, ktery vlastnil podnik, ve kterem jsme byli my, byl prekvapive drobny a hubeny, ale nabe varil vyborne. Kdyz se vylovi a sni obsah kotliku, nasleduje nasup s nudlemi a v tomto pripade rybimi knedlicky a uplne nakonec se ve zbytku vyvaru povari ryze. Davka pro pet lidi mozna
Další informace

Ukai - rybolov pomoci kormoranu

Obrázek
Lov ryb pomoci kormoranu ma v Japonsku dlouhou tradici (uvadi se 1300 let). Tohoto umeni si vazi natolik, ze mistry, kteri ho provozuji, zamestnava primo japonsky cisar a povolani se deti z otce na syna. Mistr v tradicnim odevu Kormorani jsou vycviceni k lovu jednoho druhu sladkovodnich ryb, ktery se japonsky jmenuje Aju (sladka ryba). Pry je moc dobra, jenze taky hodne draha, proto jsme ji neochutnali. Ryby priplouvaji v kvetnu a behem leta vyrostou, takze nejlepsi obdobi pro lov je zari a rijen. Lovi sest clunu najednou. V kazdem jsou tri lidi, mistr a dva pomocnici, jeden z nich ridi lod, druhy je po ruce mistrovi. R yby, ktere zmate svetlo z ohne na pridi lodi, nazenou na melcinu a pri tom je lovi. Jeden rybar drzi najednou az dvanact kormoranu. Kormorani jsou uvazani ve specialnim postroji, kdyz ptak chyti rybu, rybar zatahne za snuru, utahne smycku kolem kormoranova krku, tim ho pridusi a ptakovi nezbyde nic jineho, nez priplout ke clunu a rybu pustit. Pokud chytil malou rybu,
Další informace

Inujama

Obrázek
Mestecko Inujama lezi na predmesti Nagoje a je to nejvetsi mistni atrakce. Nachazi se zde nejstarsi japonsky hrad, ktery se dochoval do soucasnosti. Byl postaven zacatkem sestnacteho stoleti. Je sice pomerne maly, ale moc pekny. Navic se v podhradi zachovaly ulice s puvodnimi kupeckymi domy a rezidencemi samuraju. Spolu s nekolika svatynemi a chramy vytvareji temer dokonaly dojem stareho hradniho mesta. Vyhled byl krasny, ale vzhledem k vysce zabradli, jen pro statecne. Vez zevnitr . Jako spravni chrudimaci jsme nemohli vynechat muzeum s loutkami. Dalsi mistni zajimavosti je zahrada Uraku-en s nekolika cajovymi domky z nichz nejvzacnejsi se jmenuje Jo-an a je to pry jeden z nejlepsich v zemi. Zahrada je, jak uz to byva v Japonsku zvykem, moc krasna. Stylove jsme si zde vypili salek zeleneho caje a vychutnali si uklidnujici pohled na dokonale rozmistnene a zastrizene keriky a ani nam nevadilo, ze prsi. Jo-an je nejvzacnejsi z nekolika mistnich cajovych domku .
Další informace