Posledni den naseho vyletu jsme zamirili na jih mesta. Nejdrive do svatyne Fushimi-Inari, ktera je znama stovkami cervenych torii, ktere vytvari tunely. Tato sintoisticka svatyne byla zalozena v 8 . stoleti a zasvecena bohum, kteri prinasi dobrou urodu. Dnes tito bozi prinasi hlavne stesti v podnikani. Mezi Japonci je velice popularni, jak jsme se mohli presvedcit pri vychazce komplexem, ktery tvori pet vetsich svatyni a desitky malych roztrousenych v lese na uboci kopce.
Nakonec jsme vyrazili do mesta Uji kousek od Kjota, kde po staleti stoji dulezity most spojujici Kjoto s Narou. Na brehu reky v krasnem udoli se nachazi chram Byodo-in. Jedna se o jedinou stavbu v Kyotu, ktera se dochovala z vyse zmineneho obdobi Heian. Budova a jeji okoli ma predstavovat Budhuv nebesky palac, tak muzete posoudit, jak se vam japonske nebe libi. O vyznamu mista vypovida fakt, ze ho muzete najit na 10ti jenove minci.
Sin fenixu pochazi z roku 1053 a je jedinou puvodni stavbou, ktera se dochovala do soucasnosti.
Soucasti naseho cestovani je i ochutnavani japonskych jidel. Hledani vhodne restaurace je pro me nekdy trochu stresujici. Ta spravna rovnovaha, mezi autentickym japonskym podnikem, jidlem ktere je Tom ochotny snist a mistem, kde se da dopredu odhadnout co vari a objednat si s nasi nulovou znalosti japonstiny, se spatne hleda. Ale tady vzdycky zakroci Tom a neomylne nas dovede do podniku, kde se dobre najime (coz znamena ze ja si pochutnam a Tom nema hlad).
Posledni fotka, posledni kaficko s vyhledem na reku a zpatky do vsedni reality.
Ahojky,to kafíčko bych si taky dala, mňam, si to tedy umíte užít.. :-). To je dobře, že se máte takhle dobře. Díky moc za úžasný pohled, hned jsme se inspirovali a včera na boudě vyhloubili odtokový potůček, který by měl začínat jezírkem ve stylu japonské vysočiny... :-) s pravými japonskými mostky, až to bude tak to bude opravdu krásné.. :-). Jinak počasí zde stojí opravdu za dvě věci(radši nebudu sprostá). Jen prší a prší.. Tak se mějte moc hezky, pozdravují vás kluci, papa B.
Nabe znamena japonsky kotlik a taky jidlo, ktere se v kotliku pripravuje. Existuje spousta druhu nabe, ale vsechny maji spolecne to, ze se pripravuji ve velikem kotliku, ktery stoji uprostred stolu (k tomuto ucelu se daji poridit velice sikovne plynove varice ) a kazdy si sam nabira, co ma rad. Tenhle zpusob jidla je zde velmi popularni, protoze sdileni jednoho jidla posiluje spolecenske vazby, na coz si Japonci potrpi. Cankonabe je jidlo zapasniku sumo. Krome zeleniny obsahuje taky hodne masa, ryb a morskych potvor, ktere se vari v polevce, jejiz presne slozeni je tajne. Kazda restaurace ma svuj vlastni recept. A taky je to oblibene zimni jidlo. Restaurace podavajici cankonabe obvykle vlastni byvali zapasnici. Ten, ktery vlastnil podnik, ve kterem jsme byli my, byl prekvapive drobny a hubeny, ale nabe varil vyborne. Kdyz se vylovi a sni obsah kotliku, nasleduje nasup s nudlemi a v tomto pripade rybimi knedlicky a uplne nakonec se ve zbytku vyvaru povari ryze. Davka pro pet lidi mozna
Lov ryb pomoci kormoranu ma v Japonsku dlouhou tradici (uvadi se 1300 let). Tohoto umeni si vazi natolik, ze mistry, kteri ho provozuji, zamestnava primo japonsky cisar a povolani se deti z otce na syna. Mistr v tradicnim odevu Kormorani jsou vycviceni k lovu jednoho druhu sladkovodnich ryb, ktery se japonsky jmenuje Aju (sladka ryba). Pry je moc dobra, jenze taky hodne draha, proto jsme ji neochutnali. Ryby priplouvaji v kvetnu a behem leta vyrostou, takze nejlepsi obdobi pro lov je zari a rijen. Lovi sest clunu najednou. V kazdem jsou tri lidi, mistr a dva pomocnici, jeden z nich ridi lod, druhy je po ruce mistrovi. R yby, ktere zmate svetlo z ohne na pridi lodi, nazenou na melcinu a pri tom je lovi. Jeden rybar drzi najednou az dvanact kormoranu. Kormorani jsou uvazani ve specialnim postroji, kdyz ptak chyti rybu, rybar zatahne za snuru, utahne smycku kolem kormoranova krku, tim ho pridusi a ptakovi nezbyde nic jineho, nez priplout ke clunu a rybu pustit. Pokud chytil malou rybu,
Mestecko Inujama lezi na predmesti Nagoje a je to nejvetsi mistni atrakce. Nachazi se zde nejstarsi japonsky hrad, ktery se dochoval do soucasnosti. Byl postaven zacatkem sestnacteho stoleti. Je sice pomerne maly, ale moc pekny. Navic se v podhradi zachovaly ulice s puvodnimi kupeckymi domy a rezidencemi samuraju. Spolu s nekolika svatynemi a chramy vytvareji temer dokonaly dojem stareho hradniho mesta.
Vyhled byl krasny, ale vzhledem k vysce zabradli, jen pro statecne.
Vez zevnitr .
Jako spravni chrudimaci jsme nemohli vynechat muzeum s loutkami.
Dalsi mistni zajimavosti je zahrada Uraku-en s nekolika cajovymi domky z nichz nejvzacnejsi se jmenuje Jo-an a je to pry jeden z nejlepsich v zemi. Zahrada je, jak uz to byva v Japonsku zvykem, moc krasna. Stylove jsme si zde vypili salek zeleneho caje a vychutnali si uklidnujici pohled na dokonale rozmistnene a zastrizene keriky a ani nam nevadilo, ze prsi.
Jo-an je nejvzacnejsi z nekolika mistnich cajovych domku .
Posledni fotka, posledni kaficko s vyhledem na reku a zpatky do vsedni reality.
Samé mňamky!Ty kočičky jsou stylové! Krásná fota!Iva
OdpovědětVymazatAhojky,to kafíčko bych si taky dala, mňam, si to tedy umíte užít.. :-). To je dobře, že se máte takhle dobře. Díky moc za úžasný pohled, hned jsme se inspirovali a včera na boudě vyhloubili odtokový potůček, který by měl začínat jezírkem ve stylu japonské vysočiny... :-) s pravými japonskými mostky, až to bude tak to bude opravdu krásné.. :-). Jinak počasí zde stojí opravdu za dvě věci(radši nebudu sprostá). Jen prší a prší.. Tak se mějte moc hezky, pozdravují vás kluci, papa B.
OdpovědětVymazatDekuji za komentare, snad se vam brzy pocasi zlepsi a tesime se na nove fotky z boudy!
OdpovědětVymazat