Po dlouhem studiu stranek mistniho zdravotniho uradu, jsem se v pondeli rozhodla, ze je potreba nam uz konecne najit doktora a vydala se do nejblizsi ordinace, ve ktere sidli 2 postarsi sympaticke lekarky. Dalsi vecer jsem stravila vyplnovanim formularu a zadostmi o karticky, ktere nas opravnuji k bezplatne navsteve lekare. Tento tyden mam v planu pokracovat a kdyz to dobre pujde, do leta bude vse hotove. Tento optimisticky plan zahrnuje dalsi navstevu nasi lekarky kvuli razitku, nekolik navstev uradu a nespocet dalsich kroku, o kterych zatim jeste nevim.
Minuly tyden na hristi obe deti projevily velky zajem o cizi babovicky. Honzik z nich byl nadseny a pul hodiny vydrzel presypat pisek lopatkou. Tak jsme jedno odpoledne vyrazili do mesta koupit vlastni. Puvodne jsem hrackarstvim chtela uplatit Emu, aby se mnou vydrzela navstevu uradu. Jenze jsme to vzali pres park s hristem, kde jsme se potkali s dalsim kandidatem na Emina kamarada Oliverem a jeho maminkou Martinou a nakonec jsem mela co delat, abychom zvladli alespon to hrackarstvi. Pri nejblizsi vhodne prilezitosti jsem na pisku vybalila nove vybaveni, Ema mu temer nevenovala pozornost a Honzik si nechal vyrobit jednu babovicku a sel pronasledovat holuba. Aspon si ostatni deti mely s cim hrat.
V patek byl Den Svateho Patrika, tazke byl statni svatek a sli jsme se podivat na pruvod. Eme se kupodivu dost libil.
V sobotu jsem presvedcila Toma s Emou, ze se mnou chteji jit na prochazku. Takze jsme vylezli na kopec nad parkem, kam chodime na hriste. Doufala jsem v pekne vyhledy na mesto, bohuzel marne. Alespon jsme videli mistni veznici (byvalou).
V nedeli jsme byli v opet v Glucksman Gallery, ktera se pomalu stava mym oblibenym mistem ve meste. Je zdarma, je to moc pekny barak a na to, ze je temer v centru, ma hezke okoli. Akorat by tam mohli mit lepsi kafe.
Komentáře
Okomentovat