O vikendu jsme vyrazili do hor s mistnim turistickym oddilem. Nasim cilem byl jeden z vrcholu v Japonskych Alpach, jenze nam opet nepralo pocasi. Posledni dobou se stava pravidlem, ze kdyz mame naplanovany vylet, je hnusne. Tentokrat se ovsem pocasi predvedlo a oba dny strasne silne prselo, takze se na hrebeny nedalo jit. Proto se plany trochu zmenily a vyrazili jsme na vodopady Tadachi. Vubec nam to nevadilo, protoze vodopady byly obrovske a ricka rozvodnena po nekolikadennim desti, takze zazitek to byl i tak. Navic jsme na zaver zajeli do krasneho horskeho onsenu s vyhledem na kopce.
Tady jsem jeste v suchu pred odjezdem.
Vecere probehla pekne po japonsku, vari se spolecne, pri cekani se popiji a klabosi, proste spolecenska udalost. " Chaticka na horach", ve ktere jsme spali byla velice stylova a dost nas prekvapila, cekali jsme nejakou boudu a ne sidlo se ctyrmi pokoji.
Vodopady jsou dohromady vysoke okolo 100 metru. Z jednoho mista bylo videt az dolu a musim rict, ze pozorovat tu masu vody valici se pod nohama byl zazitek. Pekna byla i cesta, slo se nad vodou, obcas po dost vratkem mustku, priznavam, ze sem se trochu bala, ono to mokre drevo dost klouzalo. Bohuzel pocasi bylo mizerne a fotit se moc nedalo. Byla jsem rada, ze jsem si vzala kompakt a ne zrcadlovku. Nakonec se fotak zasekl, proto ty krasne okraje.
V květnu jsme ještě stihli návštěvu babičky s dědou a Matějem. Zahájili jsme zmrzlinovou sezónu. Užívali jsme si krásy Corku. Jezdili jsme k moři. A Emička se naučila jezdit na kole!
Asi máme nové oblíbené místo - vesnici Courtmacsherry. Je tam totiž všechno, co potřebujeme: moře, pláž, les, kavárna se zmrzlinou a hřiště. Navíc je to tam moc pěkné a na dovolenou se tam jezdilo už před 200 lety. Zvládli jsme 6km okruh po okolí. Lesem, ze kterého lze na několika místech sejít na pláž, po útesu , kolem pastvin s koňmi a přes pastviny (naštěstí) bez krav. Ema vše krásně ušla a Honzík se nesl jen chvíli.
Mestecko Inujama lezi na predmesti Nagoje a je to nejvetsi mistni atrakce. Nachazi se zde nejstarsi japonsky hrad, ktery se dochoval do soucasnosti. Byl postaven zacatkem sestnacteho stoleti. Je sice pomerne maly, ale moc pekny. Navic se v podhradi zachovaly ulice s puvodnimi kupeckymi domy a rezidencemi samuraju. Spolu s nekolika svatynemi a chramy vytvareji temer dokonaly dojem stareho hradniho mesta.
Vyhled byl krasny, ale vzhledem k vysce zabradli, jen pro statecne.
Vez zevnitr .
Jako spravni chrudimaci jsme nemohli vynechat muzeum s loutkami.
Dalsi mistni zajimavosti je zahrada Uraku-en s nekolika cajovymi domky z nichz nejvzacnejsi se jmenuje Jo-an a je to pry jeden z nejlepsich v zemi. Zahrada je, jak uz to byva v Japonsku zvykem, moc krasna. Stylove jsme si zde vypili salek zeleneho caje a vychutnali si uklidnujici pohled na dokonale rozmistnene a zastrizene keriky a ani nam nevadilo, ze prsi.
Jo-an je nejvzacnejsi z nekolika mistnich cajovych domku .
...
Urcite to byla krasa!
OdpovědětVymazatbylo to divoky a uzasny, jak ta valici se voda huci. jinak v lete, kdyz je sucho, tak je tam takova strouzka, kterou krasne prejdes "suchou nohou"...
OdpovědětVymazat