Konecne je jaro

Konecne je jaro, venku je teplo, vecer zacina byt dele videt a nemusim pres den poustet topeni. Trochu opozdene pisu prispevek o minulem vikendu, kdy jsme si uzivali kvetoucich sakur. Videli jsme jich tolik, ze me ted uz nechavaji naprosto chladnou.

V sobotu po dlouhe dobe vysvitlo slunicko, takze jsme vyrazili do sousedni ctvrti k rece Yamazaki, kde roste spousta sakur a stravili jsme tam velmi prijemne odpoledne prochazkou a vyhrivanim na slunicko.

Pohodicka u reky

Klasicky japonsky dav

Na nedeli jsem naplanovala vylet do mesta Okazaki, ktere je vyznamne tim, ze se tu narodil Tokugawa Ieyasu. Coz byl vojensky vladce (šogún), ktery zacatkem 17. stoleti sjednotil Japonsko po vice jak sto letech obcanskych valek a jeho rod tu vladl dalsich 250 let. Na jeho pocest se tu zacatkem dubna kona historicky pruvod a rekonstukce bitvy. Trochu jsem se bala jestli trefime, ale pote co s nama vystoupili vsichni z vlaku a pred nadrazim se pripojil dalsi dav lidi, me obavy opustily. Nedokazu odhadnout kolik lidi tam ten den bylo, ale bylo jich neskutecne hodne. Nastesti vetsina zamirila ke stankum s jidlem, takze jsme si mohli park s hradem prohlednout docela v klidu. Hrad neni, jak uz to v Japonsku byva zvykem, puvodni, ale park je moc hezky. Stanky s jidlem jsme si samozrejme taky prohledli a neco malo ochutnali.

Kdyz rozkvetou sakury, Japonci vytahnou modre igelity a zacnou grilovat.

Fronta na modlitbu

Bubenice

Pruvod samuraju byl zajimavy, bitva ani ne, zaverecny ohnostroj v pet hodin odpoledne moc nevyznel. Kazdopadne jsme tam stravili velmi prijemny den. Navic jsme po navratu do Nagoye konecne objevili obchod se zahranicnim alkoholem, ktery je v Japonsku o dost levnejsi nez v Cechach, coz potesilo zejmena Toma.

Prehlidka samuraju

Deti (a zviratka) nikdy nezklamou

Tenhle pan vypadal nejzajimaveji

Japonce dva cizinci zaujali, takze na nas mavali a pozovali.

O bitve se moc mluvit neda, parkrat se skupiny samuraju probehli po louce a trochu zastrileli