Cina

Cina je velmi zajimava zeme a zanechala v nas spoustu dojmu. Shrnuto do jednoho slova je proste obrovska. I kdyz nekdy to s tou velikosti trochu prehaneji a ze vseho jsme citili snahu zaujmout a v modernich ctvrtich velkych mest ukazat svetu, jak jsou bohati a rozvinuti. Hodne to bylo znat v Sanghaji. Ale i pres velikou snahu, se jim to stejne moc nedari. Sami Cinani moc nehledi na puvod a originalitu staveb. Hlavne, ze je vsechno velke, barevne a zdobene. Ve skutecnosti, je samotne ani moc puvodni pamatky nezajimaji. Bohuzel si toho hodne ponicili pri kulturni revoluci a pak ne moc citlive zrekunstruovali.

Moc dobre na nas bohuzel nezapusobili Cinani a az na jednu vyjimku, o ktere se zminim pozdeji, jsme se nesetkali s nikym, kdo by v nas vyvolal dobry dojmem. Mozna to bylo tim, ze jsme zvykli na mile, ochotne a usmevave Japonce. Ale spis bych rekla, ze takovi proste jsou. Nekdy mi pripominali Cechy. Ze by komunismus dokazal takhle zmenit mysleni lidi? Anebo to maji v sobe? Tezko rict po jedne navsteve. Kdykoliv jsme si neco kupovali, meli jsme pocit, ze nas chteji okrast a napalit a v mnoha pripadech to nebyl jenom pocit. Vim, ze tohle je v Asii normalni, ale v Cine to bylo dost vystupnovane. Jak vim ze skoly, kde jsem mela spoustu spoluzaku z Ciny, podvadeni je pro ne uplne normalni vec, na ktere nevidi nic spatneho. Zajimave je, ze jsou takovi i mezi sebou a vubec si navzajem neduveruji.

V Cine jsme stravili celkem 10 dni a cestovali jsme spolecne s nasimi kamarady Keiko a Andym, ktery z Ciny pochazi. Navstivili jsme postupne tri mista, kazde bylo jine a kazde bylo necim zajimave. Cina je financne mnohem dostupnejsi nez Japonsko a urcite do ni cestuje vic Cechu nez sem, takze shrnu nektere sve postrehy, treba se budou nekomu hodit.

Zacnu s cenami. Ceny sluzeb jsou zhruba stejne, jako v Cesku, coz me trochu prekvapilo, cekala jsem, ze budou nizsi. Mozna je to tim, ze jsme se pohybovali v turistickych mistech. Za hotely jsme platili 130 – 200 juanu, urcite by to slo i levneji. Prespavali jsme hlavne v bussines hotelech ruznych retezcu, ktere meli dobrou uroven. Jidlo vychazi levneji nez v CR, vetsinou jsme se vesli do 50 CNY za oba, ale vicemene jsme se stravovali v ruznych jidelnickach. Restaurace vyjdou draz. Lahev piva stoji 5 – 10CNY, 0,5 litru vody 0,5 – 5 CNY.

Verejna doprava je docela levna, za hodinovou cestu autobusem po dalnici jsme platili zhruba 10 - 15 CNY, taxi taky nejsou nijak draha. Pokud si chcete najmout auto s ridicem, cena hodne zavisi na miste. V Yangshuo jsme platili 240 CNY za cely den, v Xi Anu, by to stalo minimalne 2x tolik. Pokud si najimate auto, nebo jedete nekam autobusem, je potreba se vzdy dopredu domluvit na cene a podminkach. Coz muze byt trochu problem i pro Cinany, natoz pro nas. Tady jsme hodne ocenili pritomnost Andyho.

Vubec bylo fajn, byt tam s nekym mistnim, kdo za nas vse domlouval, Cinani maji bohuzel snahu vas neustale podvadet. I obycejna voda stala ruzne podle toho, jestli jsem se na cenu sli zeptat my nebo Andy. I kdyz vas zrovna neokradou, proste jenom nereknou vsechno, treba to, ze autobus vas sice doveze kam potrebujete, ale s poradnou oklikou nebo hodinovou pauzou v pulce cesty. A dokazu si predstavit, ze najmuti auta s ridicem muze byt taky docela dobrodruztvi. Nerikam, ze pro cizince bez znalosti jazyka neni mozne po Cine cestovat, ale vse je mnohem komplikovanejsi, dele trva a hlavne vic stoji. Asi proto maji vsude neustale uvedene telefony pro pripad stiznosti a na vsech turistickych mistech pokyny pro navstevniky v cinstine a anglictine, na co si dat pozor.

Libilo se mi, ze si s sebou muzete do restaurace prinest vlastni piti a v pripade malych jidelen i jidlo koupene jinde pres ulici. V kazdem hotelu a na nekterych verejnych mistech, treba na letistich maji k dispozici pitnou horkou vodu, takze si muzete udelat caj s sebou do lahve a nemusite kupovat vodu. Vzhledem k tomu, ze vodu z kohoutku nepiji, tak vsude chodi s termoskou.

Tomovi se libilo, kolik vsude jezdi skodovek, zejmena v Sanghaji, kde se vyrabi jich bylo vazne hodne. Zrovna probihal autosalon, takze vsude byla spousta reklam na skodovku dokonce i na jednom z mrakodrapu v centru.

Bohuzel je pravda, ze je v Cine sude plno smogu a prachu. Zejmena v Xi Anu, ktery lezi ve vnitrozemi, byl prach opravdu neprijemny. S cistotou to taky neprehani, vsude bylo docela spinavo, plivou na zem, vsude kouri a odhazujou nedopalky, kdyz jedi, nechavaji zbytky na stole. Proste nic pro citlive povahy. Brzy jsme se naucili chodit na zachod do McDonalds nebo do KFC, pripadala jsem si, jako kdyz jsme po revoluci jezdili na vylety do Prahy a na WC se chodilo zasadne do McD, protoze to bylo zadarmo a hlavne cisto. Mesta jsou kvuli velkemu mnozstvi aut hlucna. Vzdycky mi prislo smesne, ze na otazku, co se vam libi v Japonsku Cinani zasadne odpovidali, ze klid a cisty vzduch, ted uz to chapu.

Jeste takova drobnost, ale dulezita, neni zvykem poskytovat hostum v obycejnych restauracich ubrousky a na zachode toaletni papir, takze je dobre vybavit se zasobou papirovych kapesniku a od veci neni ani dezinfekce na ruce. Dokonce, pokud to bylo mozne, tak nas Andy ucil, umyt si nadobi a hulky pred jidlem v horke vode, ale nemyslim, ze by to bylo k necemu dobre, mozna tak pro lepsi pocit.

Nejlepsi veci na Cine bylo jidlo. Korenene, rozmanite a levne, tedy vsechno, co nam chybi v Japonsku. Vyzkouseli jsme kde co, i kdyz na vsechno jsme odvahu nemeli. Tezko rict, co bylo nejlepsi, chutnali mi smesi smazene ve woku, ruzne druhy nudli a skopove v Xi Anu. Dobra byla ruzna grilovana masa a vnitrnosti. Nepamatuju si nic, co by mi vylozene nechutnalo. Velmi nam chutnala cinska snidane, kterou tvori nejruznejsi plnene knedliky a pecivo, polevky, kase na slano a tofu. Asi bych si na ni zvykla snadneji nez na japonskou, zejmena na knedlicich jsme si pochutnali. Taky meli nejruznejsi sladke i slane pecivo. To jsme si uzivali, protoze ceske pecivo nam v Japonsku chybi.