Jidlo

Kdyz jsme prijeli do Japonska, pojala jsem smely plan, ze vam na blogu predstavim nektera mistni jidla. Na zapade je zname hlavne susi, popripade nudle, ale k ochutnani je tu toho mnohem vic. I tahle mene znama jidla bych vam chtela predstavit. Bohuzel skutek jaksi utek. Muj plan totiz ztroskotava na nedostatku fotek. Obvykle se na jidlo hned vrhnu a zapominam fotit, popripade u sebe nemam fotak, protoze jsem nemela v planu nikam jit. Takze je tu prvni prispevek o jidlu obecne a snad budou nasledovat dalsi.

Mam velikou vyhodu, ze snim skoro vsechno, takze s mistni stravou nemam problem. I kdyz nekdy dost koukam, co jsem si to objednala. Trochu problem jsou pro me syrove sepie, protoze jsou strasne tuhe a zvykackovite a musi se dlouho kousat. Nerada taky vzpominam na velice mirne ogrilovane musle na spejli, ktere byly hnusne a opet velice tuhe a nedaly se spolknou bez kousani. Tom je na tom trochu hur, ale lepsi se to. Kdyz jsme v sobotu byli na susi, tak se dost cpal (ono mu taky nic jineho nezbyva). I kdyz docela casto vzpominame, jak nas pred dvema lety v Nare pozval nas kamarad na navstevu k rodicum. K veceri jsme dostali polevku se spoustou muslicek a Tom, ktery nechtel urazit hostitelku je vsechny postupne vyloupal a snedl, ackoliv normalne nic takoveho neji. Mel jich v misce asi 25 a bojoval s tim pekne dlouho. Myslim, ze ted uz by mu moc nevadily. Dalsi pro cizince problematickou potravinou, kterou neji ani rada Japoncu, je nato. Jsou to zkvasene sojove boby, ktere strasne smrdi, lepi a vypadaji velice nechutne. Jsem asi divna, ale ja je mam hrozne rada.

Nastesti nejsme odkazani jen na japonska jidla. Najdete tu vsechny znamejsi narodni kuchyne. I kdyz jidla jsou obvykle prizpusobena mistnim chutim, takze je potreba dobre vybirat nebo si nechat poradit, kam stoji za to zajit. Jako protiklad k japonskym jidlum, ktera maji obvykle nevyraznou chut, je tu spousta cinskych restauraci a hlavne curry. To je velice popularni a je to obvykle sazka na jistotu, jen je potreba davat pozor na palivost. Nedavny zazitek z mistniho popularniho retezce zamereneho na curry, kdy jsem si dala palivost 2 z 10 a mela jsem co delat (a to mam palive na holku dost rada), mluvi za vse. Pravda melo nas varovat, ze palivost 6 a vyse si muze dat jen ten, kdo prokaze, ze snedl celou porci 5 a nemusel pak k lekari. Kdyz je nejhur, vzdycky se da zajit na hamburger, najdete tu vetsinu retezcu znamych u nas a navic jeste nejake japonske. Mistni specialitou je teriyaki burger s japonskou omackou uvnitr, ale ten jsem zatim nevyzkousela.

Zabavnou casti jidla je objednavani. I kdyz se me komunikaci dovednosti mirne zlepsily, mam smulu, protoze jidelni listky byvaji v kanji, takze nemam ani nahodou sanci neco precist. Bohuzel, podle zkusenejsich, moc nepomuze naucit se par slov tykajicich se jidla, protoze menu byva casto psane rukou, takze necitelne. Nekdy se nam podari najit restauraci s obrazkovym jidelnim listkem. Pak se obcas nestacim divit, co dostanu, protoze obrazky dost klamou. Dalsi moznosti jsou modely jidla, ktere jsou nekdy vystavene pred restauraci, bud si najdu neco s nazvem, ktery umim precist a to si pak objednam. Nebo lze obsluhu odtahnout ke vstupu a ukazat. Ovsem i tady je potreba byt opatrny, modely jsou sice krasne, uzasne propracovane a velice realisticke, ale objednane jidlo obcas vypada uplne jinak. Muj nejosvedcenejsi zpusob je ukazat na nekoho, ktery ji dobre vypadajici jidlo a rict, ze chci tohle. Asi to neni moc slusne, ale aspon vim, co dostanu. Pres poledne vetsina restauraci nabizi set – teishoku. Takze se da rict teishoku onegai shimasu (set prosim), bohuzel casto nasleduje otazka jaky set, ze to chci. Sice bych se teoreticky mela umet zeptat jake maji a neco si vybrat, ale to by bylo s mou japonstinou na dlouho, takze se jen smutne tvarim a oni mi neco donesou. Velikou vyhodou techto polednich setu je, ze za podobne penize jako za obycejne jidlo toho dostane mnohem vic.

I kdyz to nekdy vypada docela slozite, neni potreba se objednavani bat, protoze v Japonsku plati, ze zakaznik je pan a vzdy se vam budou snazit vyhovet. Navic nekdy byva personal o dost vydesenejsi z toho ze vidi cizince, nez vy z necitelneho jidelniho listku. Obcas mam pocit, ze kdyz me vidi ve dverich, tak by nejradsi utekli. V teto situaci je pry potreba nasadit siroky usmev, protoze podle toho Japonec pozna, ze jste mily clovek a nemusi se vas bat. Tak se snazim.

Japonske jidlo je velice dobre, i kdyz pro nasince obcas neobvykle a urcite je to jedna z veci, kvuli ktere stoji za to se sem podivat. A pokud vas, to co jsem napsala predtim trochu vydesilo, nemusite se vubec bat. Mistni verze rizku je totiz vyborna!