Zijeme a mame se dobre. Podzim je tu moc prijemny. Dokonce jsem zacala rozumet tomu, proc japonce tak fascinuje. Prijde mi zajamavejsi nez sakurova sezona. Konecne jsem zacala pravidelne pracovat. Podarilo se mi predstirat znalost anglictiny tak dobre, ze me zamestnali na jedne mistni univerzite. Neni sice zrovna moc vyhlasena, ale je to blizko z naseho domu. Tak doufam, ze mi to predstirani jeste chvili vydrzi a zamestnaji me i pristi semestr. Znalost cestiny nastesti predstirat nemusim, protoze tu neni nikdo kdo by ji mohl zkontrolovat. Takze jsem zacala japonce ucit cesky. Podarilo se mi proniknout do firmy, ktera pracuje pro Toyotu, coz bylo mym cilem, co jsme se sem pristehovali. Tak doufam, ze se v Koline bude darit a ja budu mit hodne studentu. Tomovi se v praci taky dari (pokud ovsem v automatu na sladkosti nedojdou jeho oblibene susenky, to je pak spravedlive nastvany). Jeden clanek ma v tisku a na druhem pracuje a to ani radsi nezminuju jeho guerillovy vyzkum. Cas
